Zařazením písně Černá díra jsem si chtěl udělat rychlou čárku a zvýšit objem stránek na tomto webu bez většího úsilí. Ale to jsem se přepočítal. Tabulaturu jsem si napsal už v roce 2004, tedy někdy zhruba v době, kdy jsem si koupil svojí první kytaru. S velkou slávou jsem ji tehdy nahrál na web supermusic a odtud se rozšířila i na ostatní weby. Dnes jsem si po letech pozorněji poslechl studiovou nahrávku z alba Takhle nějak to bylo… a zjistil, že je to skoro celé špatně, fakt trapas 🙂 Za těch 20 let jsem se sice moc na kytaru hrát nenaučil, ale ucho jsem kupodivu trochu vycvičil. Takže znovu a lépe…
Píseň Černá díra je skoro klasický kolovrátek, který se hraje jednoduchým rozkladem několika základních akordů. Je to sice svým způsobem opět „vodrhovačka“, ale Plíhal ji zařadil na své, dle mého názoru, nejlepší album a proto ji nemohu přehlížet. Pro první přiblížení se dá použít původní tabulatura, originál má však poměrně velké odlišnosti.
Předehra je rozklad akordu G, který je v původní tabulatuře jediný správně. Následují G, D, C, G atd., ale pokaždé s trochu jiným postupem po strunách. Na dvou místech slyším s hlavním tónem na basové struně i jeden další tón, ale jen u toho akordu D na konci to má význam. Přechod do další sloky je opět na akordu G, ale tentokrát s trojicí vyšších tónů. Ta červená část v tabulatuře označuje místo, kde správně nevychází takt. Každá sloka je o dvě osminové noty kratší.
V poslední sloce (resp. půlce sloky) se tónina posune z G do A, píseň končí dvojicí úhozů akordu A.
Na playlist jsem zařadil i verzi písně hranou na elektrickou kytaru. Plíhal ji hraje s kapodastrem na 5. poli a mezi slokami se hraje mezihra. Mě osobně se asi více líbí verze na akustickou kytaru, je taková správně surová. Krom toho je to písnička, kterou většinou hraju jen pro děti a ti stejně nějaké kytarové exhibice neocení…
Pokračování příště…