K vodě vyšla na studiové nahrávce Králíci, ptáci a hvězdy v roce 1996. Je to v podstatě milostná píseň, kterou zahrajete děvčeti nebo manželce, když Vám začne lézt na nervy. Klasická Plíhalova poetika a skvělý hudební doprovod.




Plíhal nám studium této písně celkem usnadnil tím, že se nechal nahrát na televizní záznam, kde je celkem jasně vidět, jak se to hraje. Přesto ale není tabulatura ve veřejných zdrojích dostupná. Tak to pojďme napravit… Níže je zápis předehry. Hraje se s kapodastrem na 4. poli, v Cis dur. Bez kapodastru by to bylo v A dur. Začíná se hmatem A7, s basovým tónem F# je přechod do barré na 2. poli, které se pustí až s akordem E. Ono vlastně úplně korektně je tam postup akordů A – F#mi – Hmi – E, ale vhledem k tomu, že se nehrají celé akordy, tak to držím jen jako jako čisté barré a pak jen přidám malíček pro jednu notu na 4. pražci. Plíhal v té live verzi hraje takové ty slajdy do ztracena (místa s šikmou čárkou) a úplně na konci pak akord A dur v 5. poloze hraný všemi prsty.

Tabulaturu jsem napsal podle studiové verze. Sloka začíná stejně jako předehra, pak rozklad E a H7 a následuje pasáž „…budu mávat na ty lodě…“ s akordy Hmi, F#mi a H7. Buď se to hraje jako „plné“ akordy stejně jako v následující sekci (takto to Plíhal hraje na TV záznamu) nebo se na každou slabiku/dobu vloží ještě jeden tón. Takto to hraje Plíhal na CD a je to trochu těžší. Sloka končí zopakováním kompletní předehry.

A E A E H7 E 1. Až mě jednou pustíš k vodě, tak ti asi vyhovím, Hmi F#mi Hmi H7 E H7 E budu mávat na ty lodě s rozvinutým plachtovím, Hmi F#mi D A D D F#mi E dáš mi čaje do termosky, kousek chleba k svačině, A E A F#mi Hmi E A a vydám se jen tak, bosky, po zelený hladině. 2. Po hladině jde se těžce skromným i těm chvástavým, na nejbližší rovnoběžce ňákou loď si zastavím, nech si svoje tklivý plky, rozděl věci na půlky, potkám pravý mořský vlky, pravý mořský Karkulky. 3. Přijde bouře, strhne stěžně, ťažko bude tej noci, až na zádech mě ke dnu něžně snesou rejnoci, v tu ránu už budu v Pánu, věčný spánek na víčkách, proto v Tichém oceánu choďte, prosím, po špičkách. 4. Až mě jednou pustíš k vodě, tak ti asi vyhovím, budu mávat na ty lodě s rozvinutým plachtovím, když se s koňma dlouho oře, zpravidla jsou znaveni, co dál říci - snad jen moře-město-kuře-stavení.
Soubory ke stažení: zip archiv – gp a pdf