Píseň Plachetnice je úvodní píseň z druhého alba Karla Plíhala z roku 1988, které nese název Karel Plíhal a Emil Pospíšil. Některé skladby na této desce jsou vcelku hudebně nekomplikované a hratelné i pro amatérské kytaristy. A zrovna Plachetnice je velmi jednoduchá a měla by patřit do repertoáru každého fanouška Karla Plíhala. Já se k ní třeba rád vracím, když se mi nedaří zahrát nějakou jinou Karlovu šílenost a chci si spravit chuť.
Nevím o žádném živém vystoupení, kde by byla tato píseň zazněla, takže studijní materiál máme jen ve formě nahrávky z CD.
Plachetnice se hraje od akordu A moll s kapo na 3. poli, tj. správně dle hudební teorie v C moll. Akordy jsou vidět níže na obrázku. Jediný menší zádrhel jen hned na prvním akordu, kde je v akordu A moll příklep na druhé struně, nic složitého.
Ami Emi Ami
1. Po obloze vítr žene stovky bílých plachetnic,
C G C E7
potopí se bezejmenné, nezbude z nich vůbec nic,
F G C E7
jsou to rodné sestry písní, které kdysi zazněly,
Ami Dmi Ami E Ami Emi
polechtaly, pohladily, a pak někam zmizely.
2. Jednou z nich je píseň tato, jachta zvíci deset stop,
veze slova, šperky, zlato, neboť kapitán je trochu snob,
snědl všechnu moudrost dneška, a tak je mírně otylý,
proto jachta jede ztěžka na konci té flotily.
3. Ale on směje se mi: Karle, hele, co bys pouštěl do gatí,
pojedeme zase v čele, jen co se vítr obrátí,
a tak se ženem do záhuby a za zvuků garmošky
vylézají z podpalubí krysy, spojky, předložky.
Soubory ke stažení: zip archiv – gp a pdf